Vyrovnání odpočtu DPH

4.7.12

Vyrovnání odpočtu DPH

Ing. Zdeněk Kuneš, Ing. Lydie Musilová

Vyrovnání odpočtu daně podle § 77 ZDPH představuje korekční mechanismus, který se týká obchodního majetku plátce, s výjimkou dlouhodobého majetku ve smyslu § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH. Jedná se např. o zásoby zboží a výrobků, popř. i drobného majetku. Vyrovnání odpočtu daně podle § 77 ZDPH se netýká dlouhodobého majetku. Vyrovnání odpočtu daně se použije v situaci, kdy dojde ke změně účelu použití majetku, jiného než dlouhodobého, oproti původně zamýšlenému použití, podle kterého byl původní odpočet uplatněn.

Vyrovnání odpočtu daně podle § 77 ZDPH se při splnění zákonem stanovených podmínek vztahuje pouze na přijatá zdanitelná plnění (tj. na obchodní majetek s výjimkou dlouhodobého majetku), která jsou použita výhradně v rámci ekonomických činností plátce.

Podle § 77 ZDPH původní odpočet daně uplatněný u obchodního majetku, s výjimkou dlouhodobého majetku, podléhá tzv. vyrovnání, pokud ve lhůtě pro uplatnění nároku na odpočet daně podle § 73 odst. 3 ZDPH neziskový subjekt, plátce, použije takový majetek v rámci ekonomických činností plátce pro jiné účely než ty, které zohlednil při uplatnění nároku na odpočet daně. Vyrovnání odpočtu daně podle § 77 ZDPH uvádí plátce v ř. 45 daňového přiznání k DPH za zdaňovací období, v němž byl majetek poprvé použit, a za předpokladu, že nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést vyrovnání podle § 77 ZDPH. Pro účely vyrovnání odpočtu daně ve smyslu § 77 ZDPH není rozhodující skutečnost, kdy byl majetek podléhající vyrovnání odpočtu daně pořízen, nýbrž kdy došlo k faktickému použití majetku, který podléhá úpravě odpočtu, a zda byly splněny zákonné podmínky pro provedení vyrovnání odpočtu daně.

Z § 77 odst. 2 ZDPH vyplývá, že použitím pro jiné účely se rozumí případy, kdy plátce uplatnil původní odpočet daně u obchodního majetku, s výjimkou dlouhodobého majetku:

• v plné výši a následně tento obchodní majetek použije pro účely, pro které má plátce nárok na odpočet daně v krácené výši, nebo nárok na odpočet daně nemá, nebo

• v krácené výši a následně tento obchodní majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši,

• v plné nebo částečné výši a následně u tohoto majetku došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, a to dnem, kdy se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. [podrobněji viz "Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně dle § 77 odst. 2 písm. c) a úpravě odpočtu dle § 78e ZDPH"].

Je-li částka vyrovnání odpočtu kladná, je plátce oprávněn provést vyrovnání odpočtu daně, je-li částka vyrovnání odpočtu záporná, je plátce povinen vyrovnání provést (§ 77 odst. 2 ZDPH). Podle § 77 ZDPH se částka vyrovnání odpočtu daně vypočte jako rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku použití majetku a výší původního uplatněného odpočtu daně.

 NahoruPraktický postup při vyrovnání odpočtu daně

U přijatých zdanitelných plnění týkajících se obchodního majetku neziskového subjektu (s výjimkou dlouhodobého majetku) se může neziskový subjekt, plátce dostat do některé z níže uvedených situací:

• Pokud jde o pořízení zásob ke zdanitelné ekonomické činnosti, je neziskový subjekt oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně v plné výši (stav 1).

• Pokud jde o pořízení zásob za účelem využití pro uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně (např. podle § 56 odst. 3, § 57, § 58, § 59 a § 61 ZDPH), nemá neziskový subjekt nárok na odpočet daně (stav 2).

• Pokud jde o pořízení zásob pro činnosti osvobozené i zdaňované, má neziskový subjekt nárok na odpočet v krácené výši podle § 76 ZDPH (stav 3).

V případě, že neziskový subjekt uplatní nárok na odpočet daně v plné nebo krácené výši (stav 1 nebo 3) a při prvním použití tohoto obchodního majetku dojde k jinému než předpokládanému účelu použití majetku v rámci ekonomické činnosti, který plátce zohlednil při uplatnění nároku na odpočet daně, postupuje…